Co je pseudoalergie a jak souvisí s potravinovou nesnášenlivostí

např. hyperaktivita dětí, atopický ekzém a astma?

Jedním z typů potravinové přecitlivělosti je tzv. pseudoalergie, která má v některých případech podobný průběh jako alergický typ potravinové reakce. Pseudoalergie mohou být způsobené požitím nízkomolekulárních chemikálií používaných v potravinářském průmyslu jako jsou barviva, konzervační látky, ochucovadla apod. V potravinách se používají stovky přídatných látek a aromatických látek a řada potravinářských aditiv způsobuje nežádoucí účinky a reakce připomínají alergie. Často jsou to především potravinářská azobarviva, benzoany, siřičitany a další látky. Některá aditiva mohou také vyvolávat astmatické záchvaty, průjmy, nevolnosti a řadu okamžitých reakcí. Některá jsou spojována se vznikem nádorů či nepříznivým vlivem na reprodukci a vývoj plodu (např. chinin). Pro každou látku je určeno tzv. ADI (přijatelná denní dávka), což je množství látky, které by při denní konzumaci po celý život nemělo vést k pozorovatelným zdravotním rizikům. Ale pozor – většina aditiv je zkoušena pouze na zvířatech, není tedy snadné odhadnout dávku, která by mohla člověku uškodit z údajů o tom, jaká množství vyvolávala nežádoucí účinky u zvířat.

Nesnášenlivostí přídatných látek trpí častěji astmatici, atopici (lidé se sklonem k alergii) a lidé trpící chronickou kopřivkou. Podle některých zdrojů jsou nežádoucí účinky aditiv pozorovány častěji u dospělých, což může být způsobeno tím, že čím déle je člověk vystaven vlivu určité látky, tím spíše na ni začne být citlivý.

Dětský organismus je velmi citlivý na vnější vlivy a předpokládá se, že právě u dětí se nežádoucí účinky přídatných látek mohou projevit nejvíce. Děti v poměru ke své váze spořádají daleko více jídla než dospělí a jejich vnitřní orgány se tedy musí vyrovnat s relativně vyššími látkami přídatných látek. Především oblíbené dětské pochoutky obsahují celé spektrum kontroverzních přídatných látek a sladkosti se obarvují syntetickými barvivy, aby dítě zaujalo. Několik studií se zabývalo vlivem přídatných látek na chování a studijní výsledky dětí. Autoři došli k závěru, že téměř všechny děti dosahovaly lepších výsledků, když byly na dietě neobsahující přídatné látky. Někteří lékaři se domnívají, že potravinářská aditiva, zejména barviva, konzervační činidla a aromata jsou v určitých případech příčinou hyperaktivity dětí. Hyperaktivní děti jsou příliš čilé a dělá jim problémy soustředit. Jejich chování je nepředvídatelné, jsou náladové, snadno se rozruší, často pláčí a nejsou schopny být v klidu déle než několik minut. Pohyby očí a rukou nejsou zcela koordinované. Jejich chování je rušivé jak ve škole tak doma. Tyto děti mají často problémy s učivem, špatně spí, některé mají problémy se správnou řečí a mohou být nemotorné. Hyperaktivní děti mohou trpět také dalšími obtížemi – astmatem, ekzémy, katary, bolestmi hlavy, bolestmi břicha, nočním pomočováním a nenormální žízní. Chlapci jsou častěji postižení než dívky, přičemž hyperaktivita často není vůbec diagnostikována – okolí věří, že chování dítěte je přirozené nebo že z toho dítě vyroste. Pokud se upraví stravovací režim pro tyto děti, může se to pozitivně projevit na snížení jejich hyperaktivity.